Pozice generálního managera týmu OREL Staré Město se poprvé od vzniku klubu otřásla v základech!
Po několika předchozách výstupech se zatajováním informací o probíhajícících turnajích, nedovoleném telefonování s agenty cizích klubů během tréninkového procesu či týmového meetingu je Petr Slavík pod tlakem činovníků klubu.
Poslední kapkou pak byla informace o proběhnuvším jako vždy velmi prestižně obsazeném oreslkém turnaji ve Veselí nad Moravou. Tato výzva byla pro nás klub vždy jednou z největších a neočekávanějších v celém roce. Po té co jsme se dozvěděli o hojné účasti týmů na letošním ročníku od konkurenčního Orlu z Uherského Hradiště, který zde s velmi nabitou sestavou založenou na spielmachrovi 1.FC Štěpnice Pavlu Horákovi obsadil 2. místo, zmocnila se vedení našeho klubu doslova zuřivost. Toto poklidné sobotní dopoledne se navíc ukazalo jako volné pro většinu hráčů, kteří by jistě velmi kvalitně s chutí a vervou sob vlastní, odprezentovali náš klub na Veselském hřišti a přivezli z něj některý z vavřínů či dokonce čtvrtou obhajobu vítězství!
Z těchto důvodů zvažuje představenstvo klubu odvolání Petra Slavíka z pozice generálního managera klubu. V široké fanouškovské obci se dokonce již začínají ozývat názory jako "Košťál na hrad!".

Petře a tak se ptám i já: "to už je ti opravdu ČEMBA vším???"
pozn. autora ČEMBA = Česká Mountainbiková Asociace (https://www.cemba.cz)
Skutečně jsi zanevřel nadobro na své bratry, kteří ti dlouhé roky podávají pomocnou ruku vždy když je třeba! Stojí při tobě v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví dokud nás ČEMBA nerozdělí! Chrání tě před zlými pokémony a podobným svinstvem! Petře chlapče, vzpomatuj se!

Věříme, že stejně jako pan Košťál, zůstane i Petr Slavík na této pozici do skonání věků a na zlepšení zhora uvedených skutečností zapracuje již v nejbližší době co jen mu síly budou stačit.
Petře chceme promo! Chceme akci! Vědět o všem! Nestát ve frontě! Místo na parkovišti! Kvalitu za nízké ceny! Nového a silního sponzora jako má DERESTA! Chceme zpět težce vydobitou čest a Slávu! Petře we can't hear you! Jo, to chci!

V hlavních rolích hráli:
Vašek Vydra jako Petr Slavík
Naďa Konvalinková jako Josef Konvalinka
Honza Čenský jako Jan Černý
Sagvan Tofi jako Jiří Mikeska
Lukáš Vaculík jako Josef Pospíšil
Marek Brodský jako Lukáš Zelinka
Zdeněk Srstka jako Petr Kaláč
Petr Jákl jako Michal Huňka
a Josef Laufer jako Josef Krupa

Přinášíme ohlasy několika hlavních opor na možnost účastnit se velmi prestižního turnaje O pohár starosty obce Košíky:

Josef Konvalinka:
"Hanzi jsi zasraný rozvracečský element tohoto týmu. Kdyby nás bylo dost, tak tě nechám doma ty záškodnický bolševický noku!"

Josef Krupa:
"Dáme 4 zápasy, lehce poběhat a pojedem dom. Ráno mě vyzvedněte a já Vás do té prdele navedu."

Josef Pospíšil:
"Jako já bych jel. Ale se Slavíkem v útoku nehraju."

Josef Pilka:
"Chtel bych stornovat sovji objednavku z duvodu dovolene."

Jan Černý:
"Ty **** jděte do ***** ****. Mě se nechce do žádných ******** Košíků! Na takové turnaje já vám z vysoka *****. Bych se na to nejraší ******. To vám ten ******* turnaj nestacil minule vy ****? To co jsme tam ***** předváděli za *******! ***** *****."

Petr Kaláč:
"Sotva po tom včerejším fotbale chodím. Ještě si dám jeden zitra, ale na sobotu se necítím. Půl roku sem nehrál a bolí mě nohy. Ale večer bych si zahrát došel."

Jiří Mikeska:
"Jako za DOLNÍ BOYS to sice nebude, ale třeba mi narozdíl od nich nerozmlátíte dveře od auta. Domluvíme se zítra."

Petr Slavík:
"kurna jel bych jak svina, ale su v italii. Jeste ze tak, zase bych byl nejlepsi."

Michal Huňka:
"Jelikož není má noha stále redy a nepomáhají ani moji světoznámí lékaři a terapeuti nemužu se učastnit a proto jdu zkusit štěstí u boha a navštívím poutní místo zvane Velegrad! Doufám, že aspon tuhle cestou mi někdo pomuže a zbaví mě mého utrpení a bolesti mé uznávané levačky!!!"

Jiří Ryška:
"Kurňa nejde to. Máme zitra ukončák a budu chlastat nonstop až do neděle. Chtěl bych, ale nejde to."
pozn. autora: No když to nejde, tak to nejde. To dá rozum.

Lukáš Zelinka:
"Já tady do hajzlu žádného čuráka dělat nebudu. Hovno hraju. Zdar borci."

Cesc Fubregas:
"Coach is king here. I stay at home for this day. Not bed. No problem for me. Drink some beer with my friends Cristianu, David, and same other sweet gays. Maybe next time in Košíky. Im young. I still hope for my chance in Košíky challenge. OK. Thank you."

Jan Koller:
Hehe. Že nejedu do Košíků? Žádná hrůza. Když mě ze sestavy vytlačil po 5 letech Milan Baroš, tak už mě nic nepřekvapí. Na svůj životní úspěch si teda ještě počkám no. Když mě kluci letos s sebou nebezmou. Ale kluci ze Samary mi na tréninku tleskali a to jsem dal za hodinu a půl dvě hlavičky. To je tým podle mého gusta. Schöne, schöne, gute, gute heeej."

Na tým ORLU se sype jedna morová rána za druhou. Jen několik dní po té, co Jiří Mikeska oznámil konec ve své trenérské funkci uštědřil svým spoluhráčům další ránu!

Ano je pravda, že poslední akce, pod kterou byl právě Mikeska podepsán, TEIKO CUP v jeho domovské Hluku se našemu týmu právě nepovedla. O to těžší bylo pro něj tuto skutečnost zkousnout. Posměšky obyvatel jeho rodné vísky neberou konce. Ale je skutečně tento neuspěch tak nepřekonatelným potupením jeho hrdosti, aby hodil za hlavu vše co spolu se spoluhráči z ORLA dokázal?

Prohlášení Jiřího Mikesky:
"Dostal jsem tedka nabidku hrat za hluk, takze vzhledem k tomu, ze jsem nedostal v sobotu proplaceny cestak od naseho baraku na na hriste, tak davam vypoved. Od soboty hraju za dolni boys! Dres si nechavam, ale muzete si ho chodit ke mne pujcovat"

Toto rozhodnutí Jiřího Mikesky jen podtrhuje absurditu současného dění kolem orelského fotbalového týmu. Není to tak dávno, kdy k nim jejich konkurenti 1.FC Štěpnice, KAVE, Domanín či Vnorovy hleděli vzhůru jako k božstvům. Každý chtěl hrát jako ORLI ze Starého Města. Mít neprostupnou obranu a rozdávat soupeřům góly plnou hrstí. Všechny tyto týmy však narozdíl od ORLA neustále posilují o jednoho hráče za druhým, zatím co OREL přichází na utkání s torzem týmu který v předchozích letech sbíral jednu trofej za druhou. Proto se i my ptáme: "kdy nás čeká první kotupná porážka s KAVE?". Nebo zanikne snad tento slavný tým úplně?

Drahoškovo obětování se pro tým, Hanzova neuvěřitelná chuť do každého zápasu a největší prasata v týmu Pila se Štárou...

To jsou nejvýstižnější okamžiky TEIKO CUPu. Včerejší účast na TEIKO CUPu skončila pro náš tým v osmifinále. Po nepřesvědšivých výkonech v základní skupině, kterým po úvodní remíze a nísledném vítězství nic nenaznačovalo, se náš tým probojoval do vyřazovacích soubojů až z posledního postupovího místa. V osmifinále s víťězem skupiny B týmem YOUNG BOYS OTROKOVICE, to však už byl úplně jiný zápas. V žádném připadě nebylo poznat, že se jedná o souboj prvního s posledním a stačilo málo, resp. proměnit alespoň jednu z našich dvou 100% šancí a mohli jsme se z postupu radovat my. Nestalo se však a tak jsme po velmi nešťastné gólu v poslendní minutě opustili turnaj již v osmifinále.

Výtězem turnaje "looserů" se stal tým DERESTY, což mě opět přivádí na myšlenku: koho asi napadla taková hovadina?. Kde týmy, které se kvalifikují do vyřazovacích bojů dostanou suché z nosa a zahrají si jeden zápas:-) A na vedlejším hřišti si tým mající s námi bilanci tak 0-0-10 vyhrají ceny v hodnotě 5.000,-:-)

Fotbal je nádherný. Kruté jsou jen porážky, říká do Starého Města odcházející kouč Brückner

16. června 2008 17:08

Seefeld (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Karlu Brücknerovi začíná nový život. V pondělí odpoledne přišel na tiskovou konferenci mezi novináře. Bylo to naposled. Už nikdy jako kouč fotbalové reprezentace odpovídat nebude. Od příštího týdne jej uvidíme u kormidla týmu Orlu Staré Město, kde mu bude asistovat veleúspěšný asistent hlavního trenéra, Jiřího Mikesky, který kvůli vleklému zranění třísel odchází z pozice hlavního trenéra a bude se nadále plně věnovat pozici levého obránce, Josef Pospíšil z Kunovic.

Když po hodině zodpověděl poslední dotaz a vstal od stolu na pódiu, v rozlehlém sále sportovní haly v rakouském Seefeldu zazněl nesmělý potlesk.

"Co teď budu doma dělat? K moři nepojedu," poznamenal s úsměvem. "S ohledem na věk musím začít trochu jinak. Kluci co přicházejí do repre jako Michal Kadlec, Martin Fenin a tak dále jsou už na mě moc mladí. Nejdřív si trochu odpočinu a pak se konečně začnu věnovat práci, která mě uspokojí. Hned o víkendu máme s klukama další turnaj."

Jaký bude život občana Karla Brücknera?
Chtěl bych okusit nesnesitelnou lehkost bytí a uvidím, co to se mnou udělá. Proto jsem se rozhodl, že se od této chvíle budu věnovat už jen klukům ze Starého Města. Jejich hra je skutečné krásná a lehká jako samo bytí. Zatím jsem se ani myšlenkou nezabýval tím, co bych dělal jiného. S klukama budeme jezdit na zápasy. Natrénujem penalty, které jim v posledních letech moc nejdou a dál se uvidí.

První místopředseda svazu Košťál říkal, že vedení fotbalu vám dá nabídku. Chce využít vaší odbornosti při jiné práci než reprezentačního trenéra. Přijmete ji?
Zatím se všemu bráním. Chci si opravdu zkusit tu nesnesitelnou lehkost bytí s klukama ze Staráku. Jejich fotbal byl vždy mému srdci blízký. Samozřejmě mi budou chybět kluci jako Jarda Plašil, Tomáš Rosický, Petr Čech a další. Ale v týmu Starého Města jsou minimálně stejně dobří hráči a věřím, že naše spolupráce vydrží řadu let. Honza Černý z Orlu mi volal hned po prohraném zápase s Tureckem. Jako vždy mi dokázal pomoci, aby ze mě všecho spadlo. Co mi řekl? No s Honzou je to vždycky stejné. Řekl "Karle, jebat na to. Plašilovi hoď klubíčko, to ho na 3 roky zabaví a v sobotu tě čekáme nigga. Poběháme, dáme par panáčků hohooo. Bude slivka, masakr. Caaau."

Takže ji odmítnete?
Žádnou nabídku teď nečekám. Jak jsem už řekl, s klakami jsme dávno domluvení, že po tomhle mistrovství se přesunuji definitivně k nim. Koupil jsem si už krásný malý domeček v Podolí. Navíc jsem slyšel, že by měl do týmu Slovácka přestoupit i Honza Koller. To by bylo ideální. Můžeme spolu chodit na pivko a případně bych se jej pokusil přetáhnout ze Slovácka. Nevím ale, zda by mezi kluky z Orla zapadl. Je to trošku jiný typ hráče, který v současné době jejich kádr nepotřebuje. Všechny hlavičky z křídelních prostorů tam vrací do vápna Milan Esender. Tak uvidíme. Musím se napřed přeptat kluků. Ale když pan Košťál tady naznačil, že by pro mě práce byla, možná to později za několik let zvážím.

V neděli v noci jste s národním mužstvem vypadl v základní skupině mistrovství Evropy. Pro vás byla porážka s Tureckem posledním zápasem v roli reprezentačního trenéra. Co vás ráno napadlo?
Že přijdu pozdě na snídani, trochu jsem si přispal.

A kolem zápasu nic?
To máte v hlavě pořád. Ten zápas s Tureckem tam budu nosit hodně dlouho. Ale už o víkendu nás čeká s klukama mega turnaj v Hluku. Takže další výzvy jsou před námi. Zápes s Tureckem byl velmi náročný a bláznivý, ale to jste ještě neviděli hrát BarBar.

Jak se přijímá porážka, když víte, že už ji příště nemůžete napravit?
Já jsem vždycky říkal, že musím umět přijmout vítězství, abych uměl prohrát. Nikdy jsem nebyl v euforii, neoslavoval jsem ani velká vítězství. Proto bylo pro mě lehčí se s porážkou vyrovnat.

Ale teď končíte a už nemáte šanci na odvetu.
Tak to neberu. Musím to vzít celkově, za všechny ty roky. A jak říkám, myslím, že s klukama z Orla ještě takových vítězství zažijeme. I větších. Život jde dál.

Jak jste prožíval posledních patnáct minut s Tureckem, když se zápas začal z 2:0 otáčet na 2:3 v český neprospěch?
Koučinkem. Nabádal jsem hráče, aby obranu postavili výš, aby víc soupeře napadali. Sledovali jsme nespočet hodin videa, kde si to Jirka Mikeskůj s Jožkou Krupovím dávají jako nic. Ale to je marné, pokud to v hráčích není ten cit pro obranu, tak s tím nic nenaděláte. Reprezentace se má ještě hodně co učit. Kluci z Orlu, ti už dávno vědí, že za stavu 2:0 se nikam nepoženu. Huňa s Hanzem si to dají 10x na malém vápně a když jsou pod tlakem, mrsknou to na Konvu a ten to urve do jateliny. To tihle kluci jako Ujfaluši nebo David Rozehnal ještě neumějí. Druhému gólu bych nezabránil, ani kdybych dělal cokoli.

Jak vám bylo?
Blbě. Ale vyzvracel jsem se za prostor střídaček a to mi pomohlo. Možná jsem měl po obědě vynechat šalátik a jedno točené. Ale takových zápasů, kdy hráči po zábavě zvrací v neděli dopoledne přímo na hřišti je v okresní soutěži spousta. Myslím, že nejsem žádnou výjimkou. Prostě mi bylo blbě.

Myslíte si, že je fotbal krutý?
Není, fotbal je nádherný. Kruté jsou porážky, a ty patří ke krásným vítězstvím. Bylo by hrozné, kdybych jen vyhrával, nebo jen prohrával.

Jak byste zhodnotil účinkování na mistrovství Evropy?
Naše vystoupení bylo neúspěšné. Ale příjdou lepší časy. Konečně jdu zase do pořádného týmu.

Chtěl byste něco vzkázat na závěr svým fanouškům?
Jistě. Ať nezanevřou na fotbal. Z mistrovství jsme venku, ale kolotoč se točí dál.