Quo vadis?

29.05.2009 22:20

Zamyslelo se nad Orelským týmem několik uznávaných novinářů

 

A zde najdete ve zkratce je 10 důvodů, proč je podle nich Orelský tým v krizi.

  • 1.Vymřeli vůdci

Konvalinka, Kaláč, Krupa! Tři muži, kteří patřili mezi  nepostradatelné strůjce dřívějších úspěchů, zestárli a pomalu končí svoji kariéru. Především Konvalinka byl generálem, uměl mužstvo vyhecovat a nebál se odpovědnosti za vlastní chyby. Vždy uměl řádně vyčinit za chyby ostatním i sám sobě. Pro hrubší výrazivo a fyzické tresty nechodil nikdy daleko. Jemu podobný tu není. Na ­hřišti nevidíte hecování.

  • 2. Kvalita mizí

Souvisí to s bodem číslo 1. Někdy jste mohli nadávat, jak je Mikeska pomalý nebo Esender neviditelný, ale fotbalová kvalita a zkušenost byla u nich pořád vysoká. Navíc je pryč další z původních mohykánů Černý, jenž střílel důležité góly a přinášel i štěstí, potenciální velitel Ryška už řadu měsíců marodí.

  • 3. Zlatá generace nemá hlad

Parta, kterou si Petr Slavík vypiplal a přivedl ji do Orla, už je přesycená úspěchy. Ryška, Krupa, Zelinka, Konvalinka, Pilka... Zkusili si fotbal ve velkých klubech, vydělali peníze, v Orelském dresu zažili velké turnaje. Motivaci nemají.

  • 4. Nejistý trenér

Karel Brückner se možná před veřejností choval nadřazeně a nepřipouštěl si chyby, ale pořád z něj vyzařovalo charisma. Od té doby, co klub opustil, najde se na trenérském postu minusů víc. Hrající kapitáni Kaláč ani Mikeska nepřesvědčil hráče o své pravdě a na výsledcích se to projevuje čím dál více. Jejich herní koncepce je nečitelná, hráči snad ani nevědí, jaké mají úkoly. "Hra na náhodu, bez systému a nápadu. Ten chaos musí vidět každý," tvrdí nejen bývalý útočník Radek Drulák.

  • 5. Ztráta Ryšky

Fatální problém. Každý je nahraditelný, jen on ne. Střed zálohy bez zraněného špílmachra téměř nefunguje. Černý je z formy, Pilka tápe, Foltýn je spíše sváteční posilou a Kročil necítí potřebnou důvěru. Pokud se vůdce nevrátí, bude se muset změnit celý herní styl.

  • 6. Pochybná morálka

Prakticky po žádném zápase (bez ohledu na výsledek) či dokonce vyhraném turnaji nenásleduje pořádná oslava. Žádný flám, kalba či nehorázná dojezdová akce, všechny velká vítězství (až na šňůru několika fantastických výher na počátku sezóny UHF Ligy 08/09 po níž ztropila čtveřice výtržníků Krupa, Mikeska, Konvalinka a Šafařík nebetyčné pozdvižení v nejmenované uherskohradišťské putice) budiž důkazem, jak si hráči reprezentace Orla váží. Jako by si jezdili na turnaje jen sem tam odpočinout a pobavit se.

  • 7. Bezvládí

Ani ve vedení klubu nesedí člověk, který by udeřil do stolu. Zdálo se, že veterán Krupa má situaci pevně v rukou. V klubu je ikonou, hráči si jej váží a neberou jeho rozhodnutí na lehkou váhu. On je na oplátku dokáže motivovat a vyburcovat k pravidelné účasti a skvělým výkonům. Kdeže ty loňské sněhy jsou. Klub je rozhádaný a tápe ve fázi nesmyslného čekání na ránu z milosti.

  • 8. Podcenění

Poslední zápasy čím dál více přesvědčují o tom, že tým je nasycen úspěchy z let minulých a nedokáže se již motivovat na účast v turnajích. Když se již s vypětím všech sil podaří na nějakou akci dorazit, je tomu většinou v tak chabém počtu hráčů, že úspěch je předem nemožný. Snad i hráči, namlsaní předchozími úspěchy, podlehli pocitu podcenění. Nejen dříve vždy obávané Štěpnice, ale už SK Sokol Regres či FC Spojovací dokáží Orel bez větších potíží zcela zasměšnit.

  • 9. Nulový útok

Průměr vstřelených gólů na zápas, je poslední dobou velmi malý. Zvlášť když se do součtu počítají i nic neříkající vysoké výhry nad výrazně slabšími soupeři. Šance téměř neexistují, ofenziva skomírá. Takový Pilka, ač se nejspíše stane elitním kanonýrem australské ligy, se za poslední dva roky trefil v Orlu možná dvakrát. Mohou být na vině Pilkova propadu tabulkou kanonýrů naprosto nesmyslné střely na branku ze vzdálenosti 18 metrů a úhlu -4 stupně, kdy 83% míče je již za čarou vyznačující konec hriště, místo dříve bravurních průniků s kolmým tahem na branku? Podle nás mohou. Na druhou stranu je přeci jen ještě na světě jeden brankář, který tuto Pilkovu nebojme se říci "technickou lahůdku" neprokoukl a dokáže z ní inkasovat 8x za zápas. Stále tedy žije reálná  šance, že potká li se Pepa Pilka s tímto brankářem na některém turnaji (tato šance má však má podobnou naději jako hláška "Peťa Kaláč udělá bečku") mohl by Orel vyhrát třeba poměrem 8:7.

  • 10. Psychický tlak

Je ze všech stran. Veřejnost a média se při porážkách obvykle obrací zády a přestává fandit. "Potřebujeme od našich fanoušků pomoct, ale poslední dobou máme spíš pocit, že hrajeme pro prázdné tribuny. Klasický český divák se ukázal," říká Michal Foltýn.

Zpět

Diskusní téma: Quo vadis?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Všechny postavy a události v tomto příběhu jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost se skutečností je pouze neúmyslná a náhodná.