Šaf postavil Konvovi k triumfu v UHF lize sochu v životní velikosti

Pavel Šafařík při svém příchodu do týmu humorně přezdívaný Drsný Šaf si stále více a hlasitěji říká o změnu své přezdívky na Zručný Šaf. Nutno podotknout, že naprosto oprávněně. Jeho poslední kousek je skutečně excelentní. K zisku trofeje pro nejlepšího brankáře Uherskohradišťské Futsalové Ligy (UHF) se Pavel rozhodl postavit našemu brankáři sochu v životní velikosti.

"Napadlo mě to celkem spontálně. Naše malá má doma hromadu lega. Jednou odpoledne jsme si společně pohrávali s touto kreativní stavebnicí a prohrabovali hodry pestrobarevných kostiček. V tu chvíli mě to napadlo," osvětluje původní myšlenku Pavel Šafařík.

"Všichni jsme si letos moc přáli obhájit titul v UHF lize. Bohužel vlastní chybou se nám nepodařilo tohoto cíle dosáhnout. Dlouho jsem přemýšlel jak alespoň trošku zmírnit náš smutek. Konva byl z neúspěchu v lize tak zdrcený, že se začal stranit kamarádů. Zůstával v práci dlouho do noci a přestal pít pivo. Tehdy jsem si řekl, že je něco špatně a musím s tím něco udělat. Jako by ho jeho individuální úspěch ani trochu netěšil. Je to logické, náš tým je jeho život. Ale v životě je potřeba radovat se i z maličkostí. A tak jsem si řekl, že mu jeho individuální úspěch něčím připomenu," pokračuje dále zručný mistr.

"Socha našeho Ježíše, jak mu v poslední době přezdíváme je v životní velikosti. Postavil jsem ji ze třiceti tisíc dílků stavebnice lego, které jsem skládal asi měsíc a půl. Měl jsem od samého začátku pomocí jednoduchých integrálů a základních kvadraických rovnic propočítáno, že udržím li průměrnou výkonost 666,67 až 688,21 přidaných kostiček za den, podaří se mi stanovený termín bez potíží dodržet. Pak už to za pomoci tohoto jednoduchého rozvrhu byla legrace. Práci jsem chtěl mít hotovu 14.5., což je přesně tři měsíce ode dne, kdy Konva získal zmiňovanou trofej."

" Jediné co nechápu je, proč mají o sochu našeho gólmana takový zájem křesťanské organizace. Párkrát jsem sochu vytáhl za pěkného počasí v Hluku na náměstí abych si chvíle tvorby zpříjemnil paprsky hřejivého jarního slunce. Prakticky pokaždé, když jsem takto na náměstí tvořil, někdo přišel s tím, že takovou sochu už v kostele máme, nebo naopak, že by měla do kostela patřit. "Proč?" Tázal jsem se mnohokrát. "Co je na Konvovi tak mystického, že Vás to neustále svádí strkat jej do kostela?" Zněla má otázka. Prakticky pokaždé jsem se dočkal stejné odpovědi: "Vždyť je to Ježíš mistře Šafe.". Někdy mi až mráz běhal po zádech z toho jak pozorně lidé u nás sledují zdánlivě bezvýznamné regionální soutěžě. V Itálii musíte pro podobné úspěchy nastřílet 100 branek v Juve, nebo odehrát 800 zápasů za Inter. Konvovi ke stejné slávě stačila pouhá jedna trofej. Je to prostě Jezíš. Dlužno ještě poznamenat, že pouze jediný postarší pán na moji otázku odvětil slovy "Já tomu rozumím, že je to ten Vás kamarád mistře, ale jako by z dílny vypadl Bertelu Thorvaldsenovi, jehož socha Ježíše Krista je dlouhá léta vystavena v Kodani"," dodává Pavel Šafařík alias Zručný Šaf.

Mikeska pokročil v léčbě, už chodí bez berlí

12. května 2009 13:54

Léčba zraněné nohy tahouna Orelského týmu Jiřího Mikesky zdárně pokračuje. Několik týdnů naprostého klidu uplynulo a sedmadvacetiletý obránce začíná s náročnější částí rehabilitace, která by měla být počátkem jeho rychlého návratu na trávník.

Nedávno mu lékaři poprvé dovolili zkoušet pohyb bez pomoci berlí.

Fotbalista s výjimkou krátké cesty pro olej do převodového zařízení absolvoval se svolením klubového předsedy Krupi první část rehabilitace na své zahrádce pivnice Masaro.

"Ve čtvrtek jsem poprvé chodil po svých. Nebyla to žádná sláva, ale už chodím. Koleno je však ztuhlé, musím na sobě hodně pracovat," svěřil se fotbalista klubovému webu.

Počátkem příštího týdne se vydá do Zlína, kde absolvuje další část rehabilitace. "Nevím přesně ještě, o co půjde, ale jsem rád, že to už začne. Specialisté pracující pro tamní krajskou nemocnici už to určitě mají dobře vymyšlené," míní Mikeska.

Během pobytu na Masáru stihl i zábavu, na kterou během náročné sezony není čas.

"Byl jsem na dvou koncertech – Jardou Lekešem v Edenu na Metallice a v Brandýse nad Labem na oblíbených Třech sestrách," svěřil se fotbalista, který Orelskému týmu a především jeho pevnému duchu očividně chybí.

Autoři:

• ČTK

Mikeska se ihned po nešťastném souboji podrobil vyšetření na místní prestižní klinice

18. 4. 2009 - 13:53 - Uherské Hradiště

Jako by současné krize v Orelském fotbalu nebylo dost, přidal se ještě současný trenér a pilíř zadních řad v jedné osobě Jirka Mikeska. Rozšířil tak opět už tak početné řady Orelské marodky.

Jirka Mikeska, který jindy zvládá situace "hodím si to pěkně do šprajcu" s bravůrou sobě vlastní, tentokrát situaci podcenil.

Jirka jak je mu vlastní v době Orelského turnajového půstu neodolal vábení konkurenčních klubů a vydal se jako správný „Gladiátor“ hájit barvy jiného spřáteleného klubu ze Starého Města. Tato vášeň pro vyhledávání zápasů vynikajících především obrovským nasazením svědomitých týmů, které jen málokdy vezmou do své sehrané a celistvé sestavy cizího hráče se opět stala Jirkovi osudnou. Zápas ve kterém Jirka předvedl několik výtečných akcí, bravurních obraných zákroků, bezchybného takřka gólového zakončení a především excelentní kontrolu míče nakonec skončil pro Orelského matadora nešťastně. V polovině druhé půle se Jirka jako podťatý skácel po kontaktu se soupeřem na trávník a s bolestivou grimasou byl okamžitě odnesen na nosítkách. Jediný kdo byl v této fázi neštěstí nápomocen byl Peťa Gabriel, který pomohl v těžké chvíli větou: „odhoďte mu ty nohy z toho hřiště ať to můžem dohrát kurva“.

Požádali jsem o vyjádření k této čerstvé události několik Jirkových nejbližších a tady jsou jejich postřehy k mrzuté události:

Josef Konvalinka: „Jóóó náš Jirka, ten musí být vždycky středem pozornosti. To je normální. Poslal bych ho na týden na soustředění do Šachťaru a ono by ho to přešlo.“

Paní Mikesková: „Kdyby pořád ten kluk někde nelítal, tak se mu to nestane.Já mu ráno říkala ať se mnou raději zajede na nákup. Ale on ne. A ještě přišel pozdě k obědu. Ale stokrát jsem mu tady na té židli po babičce říkala: Nehraj pořád ten fotbal Jirko! Ten Rijo Ferdinand už z tebe stejně nebude a jenom se u toho zmrzačíš, ale je to marný, je to marný, je to marný.“

Petr Slavík: „Ještě že nás nečeká žádný důležitý turnaj. Mikes je pro naši hru důležitý obránce. Ale já jsem naštěstí taky výborný obránce, u nás v týmu bych řekl, že možná nejlepší. Minimálně druhý nejlepší, takže já bych to tam za něj odkopal v tom nevidím problém.“

Josef Krupa: „Jsem mu jasně říkal aby tam nelozil a soustředil se jen na školu. Víc k tomu nemám co říct. Náhradu na jeho místo zatím hledat nebudeme, ale Jirka by se měl nad svojí fyzickou kondicí zamyslet.Tohle všechno je jen nedostatek poctivé tréninkové zátěže.“

Nešťastného Mikesku odnášejí pořadatelé prestižního z důvodu nezaplacené poslední reklamní kampaně nejmenovaného Uherskohradišťského turnaje mimo hrací plochu.

Casey Stoner – Marlboro Ducati racing Team: „Je to velmi smutné co se Jirkovi stalo. Věřím však, že na jeho další výkony to nebude mít vliv. Přeji Jirkovi i celému jeho týmu aby se dal co nejdříve do pořádku. Nejdůležitější ze všeho je teď aby byl v porádku, protože on i jeho tým celou zimu tvrdě pracoval a bylo by mrzuté o to vše přijít díky zranění.“

První vyšetření naštěstí vyloučilo zlomeninu a nepotvrdilo ani nějaké vážnější zranění svalu či šlachy. I tak si ale Jirka v nejbližších dnech fotbalu určitě neužije. Pokud se vše obejde bez komplikací, jak samozřejmě všichni věříme, mohl by se Jirka opět na hřišti objevit ve stejném termínu jako Tomáš Rosický, tedy za dva týdny.

Grandiózní objev možná změní historii

Rozsáhlá sbírka archeologických nálezů Dr. Jana Nevěřila z oblasti Velehradu vydala po více než 100 letech další naprosto unikátní artefakt.

Podle posledního ohledání za pomocí nejmodernějších vědeckých metod se podařilo nejvýznamnějším vědcům v oboru archeologie na proslulé University of Cambridge zjisti, že se s největší pravděpodobností jedná a staletí pohřešovaný a generacemi oplakaný orelský bratrovský kodex TOBOC (The Orel Bro Code).

Vědci jsou doslova nadšeni svým objevem. „Je to něco neuvěřitelného. Nádherný pocit. Po tolika letech by nikoho z nás nenapadlo, že se tento historický skvost nachází právě u nás“ sdělil organizační ředitel výzkumu Dr. Anthony Blast. Technický ředitel Dr. Charlie Wild však kolegu usměrňuje: „Nedělal bych však ještě předčasné závěry. Samozřejmě, že pro naši skupinu je to fantastický pokrok. Bude však velmi obtížné dokument zrenovovat. Je ve velmi špatném stavu a bude nutno použít nejmodernější technologie pro zachování této novodobé Bible pro další generace.“

„Nenajdete v něm nic překvapivého“ tvrdí resulutně Jiří Mikeska, který byl jako doposud jako jediný člen fotbalového klubu Orel Staré město osloven, aby se k tomuto převratnému nálezu vyjádřil. „My víme jaká je naše historie a jsme na ni patřičně hrdi. My ani naši předkové se nemáme za co stydět“ dodává. „Na informace z Bro Code jsem samozřejmě velice zvědavý, ale myslím, že nebude nic, co bychom na základě těchto nových faktů museli v historii klubu měnit.“

Vědecká skupina The finest eagle ornitology of europe by nám během několika málo dní měla odhalit první zrekonstruované stránky ze staletí postrádaného dokumentu. Pevně věříme, že nám odhalí skrytá tajemství z Orelské fotbalové historie.